LITERÁRNÍ EVROPOU - 13. ETAPA [1619,7 km za týden] ČÁST PRVNÍ: LONDÝN A TEMŽE

Tak třeba do Westminsterského opatství, kde je pohřbeno mnoho osobností.

Mezi nimi i Rudyard Kipling – první britský držitel Nobelovy ceny za literaturu (1907).

Narodil se před 160 lety v indické Bombaji. Vojenská kariéra mu byla uzavřena pro silnou krátkozrakost, studium na univerzitě bylo příliš nákladné, a tak se od mládí živil a uživil jako novinář a spisovatel.

V Anglii byl ceněn především jako básník opěvující mužnost a vlastenectví. Proslulá je jeho báseň „If“ z roku 1895, známá v českém přebásnění Otokara Fischera pod názvem „Když…“, ve které Kipling vystihl obraz a ideál mužných vlastností a požadavky na statečného člověka při přemáhání každodenních všelidských problémů.

Najdeme ji v KDD ve sbírce „Písně mužů“

https://www.kdd.cz/file.php?id=19525

Čtenáře próz zaujal především cizokrajnou tematikou, popisem přírody a zvyků domorodců. Avšak ve svých knihách zdůrazňoval výsadní postavení Angličanů jako příslušníků privilegovaného národa, jehož vyšší třída stojí na vrcholu světové společenské pyramidy.

U nás jsou již od roku 1899 známé „Knihy džunglí“ díky překladu Pavly Moudré; „Povídky z Indie“ brzy nato přeložil Emil Hácha [o 35 let později prezident pomnichovského Československa a následně Protektorátu Čechy a Morava].

Jen pár týdnů po udělení Nobelovy ceny za literaturu za rok 1932 zemřel v Londýně John Galsworthy – romanopisec a dramatik.

Jeho nejznámějším dílem je románová trilogie „Sága rodu Forsytů“. Jeho divadelní hra „Justice“ z roku 1910 přispěla k reformě vězeňství. Podle jeho hry „The Skin Game“ [Podfuk] natočil v roce 1931 stejnojmenný film Alfred Hitchcock…

Za první světové války byl Galsworthy odmítnut armádou pro krátkozrakost, a tak pracoval jako sanitář u Červeného kříže. Naopak on v roce 1917 odmítl šlechtický titul.

V roce 1921 byl zakládajícím členem mezinárodní organizace spisovatelů PEN klub a byl zvolen jejím prvním předsedou. Celou odměnu, spojenou s udělením Nobelovy ceny, věnoval této organizaci.

Letos v březnu zemřel Michael March, americký básník a dlouholetý prezident Festivalu spisovatelů Praha. Autor více než deseti sbírek poezie žil od sedmdesátých let v Londýně, kde se seznámil s řadou světoznámých literátů, jimž zde pořádal autorská čtení. Pomáhal na Západ dostávat texty z Východu, včetně Jany Štroblové, Sylvy Fischerové či Bohumila Hrabala.

V Praze v roce 1991 uspořádal první ročník Festivalu spisovatelů. Postupně na něj přivezl mimo jiné jedenáct nobelistů nebo legendárního Lawrence Ferlinghettiho, který osobně vystoupil na nonstop čtení svých básní v kostele U Salvátora. Poslední třicátý ročník festivalu proběhl v pandemickém roce 2020, kdy se na něm March se všemi dojemně rozloučil.

Milovníci detektivek chtěli v Obvodu Westminster navštívit dům číslo 221B v Baker Street, kde bydlel nejvěhlasnější literární detektiv Sherlock Holmes. Bohužel nepochodili – tahle adresa tam nikdy neexistovala.

V mnoha knihách je zmiňováno sídlo britských premiérů v Downing Street 10.

Dvakrát tu pobýval coby premiér Spojeného království Winston Churchill, který byl od mládí plodným spisovatelem a v roce 1953 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Zemřel v Londýně právě před 60 lety.

Podle Antonyho Jaye a Jonathana Lynna zde působil i Jim Hacker, protagonista seriálu BBC a později i knih 

"Jistě, pane ministře" a "Jistě, pane premiére". U nás tyto knihy vyšly poprvé v roce 2002. Sáhnout po nich můžeme i do KTN nebo KDD.

Jak se mohlo dostat štěně plemene corgi a jménem Nelson do Buckinghamského paláce a stát se oblíbencem královny Alžběty II., to si můžeme přečíst v knize Davida Michieho „Pes Jejího Veličenstva a jeho mise“.

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/26773

Nemohli jsme minout ani slavné londýnské nádraží King's Cross, otevřené roku 1852 na jihozápadním kraji centrálního Londýna.

Naši souputníci Harry a Hagrid se tu snažili proniknout na nástupiště 9 a 3/4, odkud má odjíždět spěšný vlak do Bradavic, kde se nachází slavná škola čar a kouzel. Po marné manipulaci s vozíkem, který je mezi 9. a 10. nástupištěm doopravdy zazděný, jsme raději nakoukli do blízkého knihkupectví, kde si lze příběh Harryho Pottera koupit v různém vydání, ať už jde o paperback nebo klasickou knihu, v moderní i starodávné podobě.

A ještě si připomeňme knihu Edgara Wallace „Mrtvé oči   Londýna“, což je název skupiny slepých zločinců, kteří páchají vraždy za té nejhustší mlhy.

K výletu proti proudu řeky Temže [Thames] nás inspiroval Jerome Klapka Jerome (1859-1927) – anglický herec, spisovatel a novinář, známý zejména pro své humoristické povídky a cestopisy.

Jeho nejznámějším dílem jsou „Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)“ (o plavbě po Temži se psem Montmorencym) a volné pokračování „Tři muži na toulkách“ (kde popisoval cestování po Německu).

Naší první zastávkou by byl Kingston, historicky první královský obvod v Anglii a dnes již součást Londýna, rodiště zmíněného nobelisty Johna Galsworthyho.

Dalšími zastávkami by mohly být královský zámek ve Windsoru, kam se také podíval už zmíněný corgi Nelson, a zámek Blenheim nedaleko Oxfordu, rodiště Winstona Churchilla.

Výlet podél Temže jsme zakončili v Oxfordu. Z mnoha slavných absolventů tamní univerzity si připomeňme Simona Mawera, který zemřel letos v únoru.

Mawerovým nejslavnějším románem je „Skleněný pokoj“, který vypráví o židovsko-křesťanském manželském páru v předválečném Československu a je inspirován osudy brněnské vily Tugendhat (dnes památka UNESCO). V roce 2009 se román dostal mezi finalisty Man Bookerovy ceny, která je nejprestižnějším oceněním v anglofonní literatuře.

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/28740

V románu „Pražské jaro“ z roku 2018 mapuje Mawer optimismus roku 1968 v tehdejším Československu i jeho náhlý konec po invazi armád takzvané Varšavské smlouvy očima trojice Britů, kteří se v bouřlivém období ocitají v Praze.

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/author/8870/28780

V češtině vyšly i jeho další knížky: „Jidášovo evangelium“, „Mendelův trpaslík“, „Dívka, která spadla z nebe“, „Pád“ a „Provazochodkyně“. I ty najdete v našich knihovnách.

Simon Mawer vystoupil na pražském veletrhu Svět knihy 2010.